Představoval jsem si začátek letošního ročníku opravdu jinak. Rozhodně nejsem sám. Neměl jsem přehnaná očekávání. Naopak. Na náš tým se dívám realistickým okem a fanouškovské vášně prožívám až při zápase samotném. Zvykl jsem si, že každý začátek vykazuje nějaké drobné kotrmelce. A že jsme těch začátků za poslední roky už pár zažili. To co jsme ovšem předvedli v prvních dvou týdnech nové sezóny předčilo má nejhorší očekávání. Po opravdu dlouhé době jsem si musel od fotbalu odpočinout, protože mi přestalo sledování Broncos dělat radost. A to máme za sebou roky s Lockem, Osweilerem, Shurmurem, Josephem a dalšími zábavnými aspekty naší nedávné historie.
Ani do tohoto článku se mi moc nechce a dál bych si užíval pozorování Broncos z povzdálí, dokud se bouřka nepřežene. Možná se mi ale tímto vykecáním se uleví. Snažím se v životě řídit heslem „Pokud šlápneš do hovna, nepřešlapuj“. A my jsme do něčeho smradlavého šlápli. Teď jde o to, jak dlouho budeme přešlapovat.
Určitě nechci jen přilévat olej do ohně nespokojenosti a sprostě nadávat na všechny strany, byť se to opravdu nabízí. Kdybyste se mě zeptali na názor po shlédnutí obou zápasů, asi bych se neudržel a vymyslel v tom vzteku nová sprostá slova, abych dal průchod své frustraci.
Nemám ale takový přístup rád, protože nadávky snad ještě nikdy nic nevyřešily. Je nutné se na situaci podívat střízlivěji a co nejdříve odstranit nedostatky, které naši hru trápí. Mně hlavně zajímalo, do jaké míry lze zjištěné průšvihy řešit a vyřešit a také jak rychle. Ale abych byl schopen něco takového slátat dohromady, musel jsem se vyhnout článkům na webu, protože to by mě zas brali všichni čerti a musel bych si dát další pauzu. A na vzteky poprskané klávesnici se píše špatně.
- HC Nathaniel Hackett
- OC Nathaniel Hackett
- Russell Wilson?
- Penalty
Asi začnu penaltama, byť ty se nějakým způsobem prolínají ve všech zmíněných bodech. Nějaké tresty za fauly nasbíráte vždycky. Tam sjede ruka na masku, onde hasí Ofenzivní lineman požár přidržením. V prvním zápase jsme zaznamenali 12 vlajek za 106 yardů. Ve druhém zápase to pak bylo 13 pro 100 yardů. To jsou absolutně neakceptovatelná čísla. Ve vypjatých zápasech koncovky loňského roku jsme nasbírali: 3/30 s Raiders, 3/23 s Chargers a 6/45 s Chiefs. To, co předvádíme letos už není ojedinělé držení nebo ujetá ruka. V příliš vysoké míře jde o individuální blikance hráčů. A velká část míří na konto trenérů. Ti si musí za prvé srovnat do lajny hráče, aby si odpustili takové ko.otiny jako totálně zbytečné vražení do kopáče nebo neskutečné tresty za zdržování hry, které z nás dělají trapné nazdárky pro celou ligu. Je načase přestat být jen kamarádským učitelem a zjednat si respekt. „Fun“ stranou, tohle je vážná věc a železná disciplína musí být nedílnou součástí hry.
Russell Wilson je zatím dlužen své pověsti. Stále jde imho o elitního QB, ale v jeho hře nenalezneme některé aspekty, které jej zdobily v předchozí kariéře a naopak se zdůraznily některé neřesti, které zase tak hezké nejsou. Příliš časté situace s pozdním rozehráním jdou (nejen) za ním. Čekal bych, že se díky svým zkušenostem více prosadí. Chtěl bych od něj vidět víc, než výkony typu „jen se vezu“. Podepsáním lukrativního prodloužení smlouvy je ten tým více jeho než třeba Hacketta či Patona, protože to on má být tou největší tváří franchise. Chci i od něj vidět, že si ten tým „vezme“. Že svým spoluhráčům ukáže, že dýchá i za ně. Že tam jako kdysi půjde pro yardy po zemi. Že bude víc vypadat, že mu na tom záleží. Chci vidět, že ho spoluhráči budou milovat a oni tam pak položí všechno, ale to jim Wilson musí ukázat, že to samé udělá on pro ně. Možná se tak děje v kabině, ale ne na trávníku.
Nemyslím, že by OC Hackett dělal všechno blbě. Některé play cally mě stály hodně nervů, ale útok se pod jeho vedením umí posouvat. Navzdory penaltám, navzdory dropům. Byť tedy větší zkoušky v podobě kvalitnějších obran ještě přijdou. Oproti prvního utkání přibylo v druhém zápse více kreativnějších callů. Dokázali jsme opakovaně nacházet slabá místa a využívat je. Je potřeba více apelovat ne disciplínu a soustředěnost hráčů. A hlavně se nesnažit být chytřejší než rádio a opakovat cally, které nám obrana velice rychle prokoukne. V red zone musí přijít urychleně ale urychleně zlepšení a pak i útok najde svůj klid a ten správný tikot hladkého chodu. (Poznámka: Na „kdyby“ se nehraje, ale strašně by mě zajímalo, jak by druhý zápas vypadal, kdyby byl úvodní Suttonův TD uznán. Mám za to, že ve stínu prvního zápasu nás zvrácení TD rozhodnutí silně poznamenalo.)
Tým v ofenzivní fázi značně brzdí dropy receiverů (WR, TE, RB). Tohle musí co nejdříve přestat. Je na Hackettovi, aby uklidnil naše chytače a téhle příšerné nemoci je zbavil.
HC Hackett může velice rychle přijít o důvěru hráčů našeho týmu. Fanoušci v něj už houfně nevěří po prvním zápase. Nevím jak slušně okomentovat jeho totální neschopnost v time managementu zápasu a v situačním rozhodování. Chybí mu jasná vize, jak zápas řídit a v hraničních situacích se příliš dlouho a neautoritativně rozhoduje. Nejistí vůdci mají nejisté následovníky. I kvalitní trenéři občas udělají špatné rozhodnutí, které si pak obhájí navzdory pochybné realitě. Hackett tam ale nemůže stát a několikrát si to rozmyslet. Má být vůdce, který zahlásí a tak bude. Když se to podaří, je za boha a když ne, musí říct „rozhodl jsem se tak proto a proto“ a musí to dávat hlavu a patu. Zkrátka musí mít vizi. Máme pucfleka, který trenéry učí jak poutavě učit. Hackett by si měl zjednat analytickýho pucfleka, který za něj bude dávat pozor na time management, než se útok dostane do zajetýho režimu. Našemu HC se totiž nedaří obě úlohy skloubit a trpí tím celý tým a my u obrazovek.
Myslím, že penalty, dropy, problémy s red zone jsou rychle řešitelné problémy, které můžeme už od třetího týdně vidět ve vylepšené formě. Problémy naznačené v sekci HC Hacketta budou patrně vyžadovat delší léčení.
Navzdory poněkud frustrované a depresivní náladě z udřených nehezkých výkonů plných malých i větších chyb, jsou zde i věci, které se daří. Pozemní hra útoku i obrany vypadá dobře. Javonte Williams je stejná dělová koule jako loni a Melvin Gordon zdárně plní roli druhého RB v pořadí.
Párkrát nám RB soupeřů proběhli skrz obranu, ale celkově si držíme schopná čísla. Seattle proti nám naběhali 76 yardů s průměrem 4 yardy na běh. Texans zaznamenali 80 yardů s průměrem 4,4 yardů na běh. Ani jeden z těchto týmů se nemohl spolehnout na soustavný tlak po zemi a to je určitě solidní stav, protože právě schopnost obrany zastavit běhy soupeřů byl jeden z velkých otazníků před vstupem do sezóny.
Celkově obrana hraje uspokojivě. Uvidíme jak ji prověří další soupeři.
V dalším zápase budeme hostit dosti podobný tým našemu. Oba soupeři se budou opírat o kvalitní obranu a převážně pozemní útok. Skutečná prověrka našich schopností běhat a běh zastavovat.
Hlavní ale bude, jak se Hackett popasuje s dvojrolí HC/OC. Jestli si RW3 konečně „vezme“ tým. Jestli budeme schopni eliminovat zbytečné penalty a nepříjemné dropy receiverů.
Přidat komentář