Denver Broncos – poločas 2022

Bye week. Odpočinkový týden volna nám rozpůlil letošní sezónu. Osm zápasů máme za sebou. Dalších devět nás čeká.

Nebyl to zatím moc hezký pohled. Všichni jste si toho vědomi a tak stačí jen stručně zmínit, že navzdory mnoha změnám, které jsme v průběhu posledních let udělali, hrajeme stále stejný fotbal. Obrana hraje skvěle, útok hraje špatně. Od SB50 jsme změnili majitele, generálního manažera, CEO, prezidenta klubu, několikrát hlavního trenéra, ještě vícekrát ofenzivního koordinátora a QB už ani nespočítám. A přesto hrajeme stále stejný fotbal. Elitní obrana, nekoukatelný útok. To je naše identita posledních let. A tuto identitu musí naši hráči, trenéři i front office změnit.

Představy fanoušků byly po akvizici TOP10 QB Russella Wilsona velmi vysoké. Realita je však jiná. Jako objektivní fanda jsem v tomto bodě sezóny při pohledu na zápasový rozpis doufal v bilanci 5 – 3 a spíše jsem očekával bilanci 4 – 4. Bylo mi „jasné“, že těch změn je strašně moc. RW3 hraje po deseti letech v jiném ofenzivním systému, s novými spoluhráči, pod novým trenérem. Nezkušení HC, OC, DC, STC. Zásadní otázky kolem OL, WR. Do toho přišly zranění klíčových hráčů. Výkony vybraných hráčů jsou za očekáváním. Jako celý tým kupíme chyby na chyby. Nezkušený Hackett extrémně nestíhá všechny své role. RW3 nehraje jako RW3. Receiveři dropují přihrávky jako by na to měli vypsané bonusy. S přehledem ovládáme statistiku trestů celé soutěže. Střílíme se do vlastních nohou tak často, že jsme si na to snad pořídili rotační kulomet.

Před sezónou jsme se báli, že velkou slabinou týmu mohou být nezkušení koordinátoři, které si s sebou HC Nathaniel Hackett přivedl do týmu „ze známosti“. Nakonec se ukázalo, že minimálně jeden z nich, je nejpříjemnějším překvapením roku. DC Ejiro Evero řídí obranu dokonce lépe, než to dělal všeobecně uznávaný Vic Fangio. Nejlepší pasová defenziva ligy? Druhá celkově (yardy i body)? První místo obrany dle DVOA? Ano prosím. Děkuji.

Vzhledem k tomu, kolik týmů se bude na konci ročníku poohlížet po novém HC, začínáme se bát, aby nám neodešel k jinému týmu dělat hlavního kouče. Dokonce to mezi fandy zašlo tak daleko, že se spekulovalo o Hackettově propuštění a svěření dočasného HC právě Everovi, abychom si jej otipovali a udrželi. Výhrou nad Jaguars však Hackett získal trochu času. Varianta „HC Evero“ ale může být za pár týdnů zase na stole.

---

Skvělá obrana nás drží v zápasech. Zato útok je legendárně neschopný.

Kde hledat chybu? Bezesporu je příčin hned několik.

HC Nathaniel Hackett možná chce ušít útok všem hráčům na míru, ale tím že se snaží všem přizpůsobit, vypadá náš útok jako jeden velký bordel. Ono to přizpůsobení se silným stránkám hráčů zní dobře na tiskovce, ale na trávníku to vypadá mizerně a hlavně to vůbec nefunguje.

Za příklad nám může posloužit vzrůstem malý, ale pohybem rychlík WR KJ Hamler. Mezi jeho silné stránky těžko bude patřit blokování na LoS, ale hlubokých míčů na něj letělo minimum. Tak jak to tedy je s těmi silnými stránkami pane trenére?

Nathaniel Hackett si i po prvních prů.erech ponechal řízení zápasu z pozice HC. Stejně tak i nadále hlásí akce útoku. Jsou to ovšem spojité nádoby. Tím jak Hackett prasil zápasová rozhodnutí coby hlavní kouč, ovlivňovalo to jeho roli ofenzivního koordinátora. A naopak. Jak se útoku nedařilo, bralo mu to vítr z plachet v řízení zápasu. Těžko od sebe tyto role během zápasu oddělíte.

Je to podobné, jako když vidíte super soutěživého Toma Bradyho nervně křičet na spoluhráče. Víte, že když to doma stojí za prd, nesete si to s sebou na trávník do zápasu. A opačně, když vám nejde hra na profi levelu, těžko budete s úsměvem řešit manželskou krizi. Obě Hackettovy role vůbec neklapou jak by měly a jedna ovlivňuje druhou.

Na řízení zápasu si Hackett zjednal velezkušeného poradce a po několika týdnech to vypadá, že to nese ovoce. On i ten play calling vypadá o něco málo lépe než dříve. Subjektivně se mi zdá, že se pomaličku Hackett zlepšuje. Zoufale pomalým tempem. Možná si ale jako fanoušek nalhávám nějaká pozitiva.

Hlavní problém vidím v tom, že Hackett má problémy v obou svých rolích a musí je napravovat všechny souběžně. Pod drobnohledem náročných fandů a pod stálým nemalým tlakem médií. Jde o jeho kariéru, jeho život a to asi nikomu extra nepřidá. Tím, že musí spravovat více problémů zároveň, je jeho nutný pokrok o to pomalejší.

Proto se často v kruzích fanoušků, novinářů a odborníků objevuje myšlenka, že by měl Hackett předat hlášení ofenzivních her někomu jinému. Jako HC se role v řízení zápasu vzdát nemůže. Ale komu předat velení nad roky zadrhnutým útokem Broncos? Nemá snad k někomu ze svého trenérského týmu dostatečnou důvěru? Chce svůj útok řídit sám zkrátka proto, že je to „jeho“ útok? Předání této kompetence by mu uvolnilo ruce a stále by si mohl ponechat částečné/většinové řízení a trénování útoku. Zatím však není tato varianta na stole. A myslím, že k tomuto kroku nedojde.

Jen pro úplnost: OC Justin Outten sice zná systém a nějakou dobu už s Hackettem spolupracuje, nicméně nemá s play callingem žádné zkušenosti. Na svou současnou roli si teprve zvyká. QB kouč/koordinátor pasového útoku Klint Kubiak rok vedl slušný útok Vikingů a má tak zajímavé zkušenosti. Dával by největší smysl. Jako třetí případná volba by mohlo zaznít jméno WR kouče Zacha Azzaniho. Ofenzivní hry sice také nikdy nehlásil, ale není náhoda, že u nás tento schopný trenér přežil změny dvou režimů.

Všechno to ale není jen o Hackettovi. Byť ještě jedna velká Achillova pata týmu Broncos směřuje za ním. První místo v trestnosti hráčů je vizitka hlavně jeho vedení. To on nedokáže postavit hráče skrze své spolu-trenéry do latě, aby nedělali hloupé a zbytečné fauly. Nějaké to taktické DPI, nebo tahání za záchranou „holding“ brzdu se stane. Ale všechno má své hranice. Z loni druhého nejméně trestaného týmu jsme po změně trenérského vedení týmem nejtrestanějším. Někdy si trenér musí dupnout a vynutit respekt a ne se jen „kamarádsky domluvit“.

Do desátého zápasu sezóny vejde naše OL s šestou variantou startující pětice. Ou Em Dží. Stane se tak po umístění centera Lloyda Cushenberryho na listinu zraněných hráčů. Solidní prekérka. Právě u ofenzivní lajny se hodně dbá na sehranost. Na druhou stranu, po vystřídání Cushe zkušeným Grahamem Glasgowem šla proti Jaguars hra OL nahoru. Bohužel Graham není takovou podporou běhové hry. V rozběhnuté sezóně je však potřeba spoléhat na střídající kluky.

Wide Outi jsou také zajímavou kapitolou v knize „Proč nefunguje ofenziva Broncos“. V mnoha ohledech se ústřední dvojice Sutton – Jeudy jeví průměrně. Kde ale získávají primát, je počet dropů. V této discplíně pravda vynikají i další jejich spoluhráči. Je strašně těžké rozjet zaseknutý stroj, když jim šiška často padá z rukou bez příčiny. Musíme doufat a věřit, že se v tomhle Sutton s Jeudym zlepší, protože to je neskutečná bída. Bohužel nejspolehlivější ruce Tima Patricka se zranily a jde enormně vidět, jak tento vytáhlý WR chybí. Včetně red zone ofenzivy, kdy byl v posledních dvou letech Patrick nejlepším cílem pasových přihrávek.

Zatím se Hackettovi nedaří oba naše hlavní receivery dostat pořádně do hry během jednoho zápasu. Buď se prosadí Sutton, nebo Jeudy, nebo ani jeden. Potřebovali bychom po vzoru Miami současný příspěvek od obou z nich. Chápu, že obsazení jednoho uvolní toho druhého, ale pro efektivní útok je to málo.

Viděl jsem KJ Hamlera provést funkční blok proti LB soupeře. Viděl jsem jej zachytit dalekonosnou bombu, jak jsme doufali že uvidíme v každém zápase sezóny alespoň dvakrát. Jen houšť a větší kapky. Hamlerovo častější zapojení je nezbytné pro získání většího perimetru působnosti celého snažení útoku.

Možná pomůže nováček. TE Greg Dulcich je ojedinělým světlým bodem ve hře naší ofenzivy. Po té, co se vrátil z IR, stal se tento rookie prakticky nejspolehlivějším cílem Wilsonových přihrávek. Soupeřům dělají problém hlavně jeho vertikální routy. Musím ale zmínit, že mu tady Hackett mnohdy vypomůže prací ostatních receiverů, kteří od něj odtahují pozornost. To jsou dobře nadesignované situac, ve kterých se snažím najít lehký optimismus. Musíme být však připraveni na to, až soupeři začnou Dulciche více obsazovat. Někde tím uvolní prostor, který musíme být schopni využít.

TE Albert Okwuegbunam epicky vybuchl. Vůbec to nechápu, ale náš dřívější TE1 prostě a jednoduše herně zmizel. Z jedničky se propadl až na samý konec TE soupisky. Post Tight Enda je pro West Coast ofenzivní systém dosti důležitý, řekl bych dokonce klíčový. Albert jedinečnou situaci, bohužel pro nás i pro něj, nevyužil.

Běhová hra není ani zdaleka tam, kde jsme očekávali že bude. Dvojice Williams – Gordon slibovala jednu z nejlepších RB dvojic v lize. RB1 Williams se k nemalému zděšení fanoušků odporoučel na IR s vážným zraněním kolene a jeho návrat do příští sezóny bude důležitým otazníkem v offseason. RB2 Gordon nás potopil několika klíčovými fumbly. Pro pořádek doplňme, že Williams si také připsal důležité chyby. Současná skupinka RB čítá Melvina Gordona, Lataviuse Murrayho, Marlona Macka a Chase Edmondse.

Gordon skvěle čte hru, blokuje a umí být opravdovým přínosem i mimo běhové pokusy. Ale ty fumbly mě stály hodně šedivých vlasů a hrubých nadávek. Latavius Murray nenadchne atraktivitou, ale je to kvalitní spolehlivý zkušený back, který si nenechává vzít šišku. Mack je v útlumu a nevěřím, že se v našich barvách dostane k významnější porci běhů. Chase Edmonds je RB téměř výhradně do pasové hry. Uvidíme, jestli z této skupinky Hackett s Outtenem vymlátí lepší výkony.

V tom jim ale musí pomoci Ofenzivní lajna, o jejichž problémech jsem psal výše. Kvalitativní deficit je třeba řešit kreativitou. Výpomoc našich TE v běhové hře je velice jednoduše viditelná. Stačí se podívat na naše běhové TD proti Jaguars a kromě Alberta O. tam uvidíte celou naši sestavu blokujících těsných konců.

A konečně se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu.

Co je s Russellem Wilsonem?

Jako fanoušek jsem doufal… Přesněji řečeno jsem očekával, že TOP10 QB poslední dekády Wilson náš útok probudí a že konečně budeme koukat i na ofenzivní straně míče na dobrý fotbal. Nestalo se tak a my jsme svědci neatraktivních mizerných výkonů, kterých není v naší bohaté historii obdoby. Proč tomu tak je? Několik z důležitých argumentů jste mohli číst výše. Pojďme si je ale hodit k sobě:

Russell Wilson přišel do našeho týmu po deseti letech pod jedním HC/OC Petem Carrolem. To je značná doba, která se zajisté projevila na jeho institucionalizaci. (Konečně se mi toto slovo z oblíbeného filmu podařilo někde použít.) Starého kozla novým kouskům nenaučíš? RW tak starý ještě není, ale změna systému, na který byl zvyklý třetinu života, chvíli zabere. Nehledě na to, že tvůrce nového systému, HC nováček a OC v jedné osobě Hackett, má dost problémů kam se podívá.

Nepomohou neustálé obměny ofenzivní lajny, problematická běhová hra, dlouho chybějící útočný Tight End, dropy receiverů.

O co se vlastně RW3 mohl/může opřít? Marně hledám a nenacházím. Seběhlo se u nás příliš mnoho nefunkčních dílků skládanky.

A Russell Wilson je bohužel jedním z nich. Na internetu není těžké dohledat situace s přehlídnutím volných hráčů. Přehozené či podhozené přihrávky. A další chyby a chybičky, které dotvářejí drtivě špatný obraz našeho útoku. Sám RW3 potřebuje zapracovat na svých výkonech. Z jeho pohledu to však není žádná pohoda. Kterému WR věřit v klíčových chvílích, když ti to jednička s dvojkou často dropují? Jak se přesunout na další read, když máte pochybnosti o protekci OL, která vypadá každý týden jinak? Je to problematické. Dokud ty dílky skládačky nezačnou jedna po druhé fungovat, musíme se před TV obrazovkami obrnit. Jsou tu první vlaštovky pozitivních pokroků, ale počkejme si, až se budou dát považovat za setrvalý jev a ne náhodný prvek.

Mám ještě jeden problém s hrou našeho QB. Opravdu netuším, jaká je dohoda mezi ním a Hackettem. Netuším, jak se sám RW3 vidí. Kam se chce posunout a kým být. Ale v současné chvíli nemůže být Russell Wilson „pouhým“ pocket passerem, protože z jeho hry mám pocit, že právě takovým hráčem by se rád stal. Potřebujeme, aby byl RW3 tím RW3, kterým byl prvních cca 8 let své kariéry. Potřebujeme, aby byl mobilním QB, kterým patří současná NFL.

Velmi oceňuji jeho pozitivní leadership. Neřve na své spoluhráče jako Brady. Nedistancuje se od nich stále někde bokem na lavičce. Obchází je a hecuje. Ale on si je potřebuje získat také příkladem na hřišti.

Líbil se mi příměr, který použil jeden z komentátorů utkání s Jaguars na PremierSportu. Russell Wilson je patrně i díky manželství s RnB divou Ciarou takový Carlton ze seriálu Fresh Prince. Vyškatulkovaný, klidně hovořící, reklamní, nekonfliktní, módně oblečený. A díky tomu mezi bandu sígrů, kteří tvoří drtivou část sestav týmů NFL, poněkud nezapadá.

Mám za to, že aby za něj spoluhráči položili život (obrazně řečeno), je nutné aby jim ukázal, že není něco víc než oni. Že navzdory uhlazenému zevnějšku a mluvě jsou spolu na jedné lodi a že on sám za ně krev a tělo také obětuje. A tady se vracím k myšlence, kterou jsem načal výše. Nejen náš útok, ale celý tým potřebuje, aby za něj RW3 bojoval. Aby své spoluhráče strhl svým výkonem. Aby se neschovával v kapse, ale občasným během mezi skládkami získal yardy, na které se tým strašně nadře. Není to nic nepřirozeného, co by již dříve nedělal a v čem by dříve neexceloval.

Poslední utkání nesměle ukazují, že to snad Russell pochopil. A já doufám, že v tom bude pokračovat, protože si tím spoluhráče získá a ti budou ochotni k větším obětem a vybičují se k lepším výkonům na hranici svého talentu.

---

Co dál?

Denver Broncos mají zápasovou bilanci 3 – 5. Mizérie. A to nás čeká ta těžší část roku. Všichni hráči jsou dobouchaní a pár kvalitních hráčů už se letos kvůli zraněním do sestavy nevrátí. Kapitán obrany Bradley Chubb už maká u Delfínů. Na postup do toužebně vzývaného Play Off ztrácíme dva zápasy. Museli bychom mít v druhé polovině sezóny nejhůře bilanci 6 – 3, abychom si jakous takous naději na PO udrželi.

Svým způsobem jsem před sezónou v PO doufal, ale nečekal jsem že bychom se do něj po mnoha změnách a v super těžké divizi dostali. Stále jsem fanoušek a stále doufám. Neobjektivně přeceňuji výhru nad Jacksonvillem a modlím se, abychom si udrželi zápasové momentum i do dalších bojů. Mám v sobě ale příliš racionality, abych si neuvědomil, že to bude extra těžké a bude lepší se upnout na jiný cíl. Tím je pro mě funkční útok a kompetentní HC. A doufejme setrvale kvalitní defenziva.

Nejjednodušší variantou pro Broncos nyní je, aby se Hackett s Russellem Wilsonem dostali do bodu, kdy budeme schopni vyhrávat i pomocí útoku a nejen díky tomu, že obrana nepustí víc bodů než dá naše ubohá ofenziva. Hackett si výhrou z Wembley zatím podržel své současné židle, ale to neznamená, že je má jisté do konce sezóny. Proti kvalitní obraně Jax jsme předvedli 3/3 TD v red zone. Předvedli jsme tři krásné dlouhé drivy a jinak samé tři a ven. RW3 předvedl svou mobilitu. A Hackett nepodělal žádné zásadní herní rozhodnutí, naopak se mu při hlášení her celkem dalo věřit. Přidali se několika povedenými individuálními výkony i někteří hráči.

Nejhorší by dle mého názoru bylo, kdybychom skončili ročník několika usmoleně podařenými zápasy. GM Paton by si mohl říct: „příští rok to půjde, dáme Hackettovi další sezónu“ a ono by to bylo stejné jako letos. Přešlapování na místě mě děsí asi úplně nejvíc a tak si od druhé poloviny sezóny nejvíce přeji jasnou odpověď v otázce „Hackett ano/ne„.

A taky by bylo fajn konečně porazit Chiefs.

---

---