Zápasovou bilanci Denveru Broncos po polovině sezóny 2023 známe každý. 3-5. Mizérie a setrvání v trendu posledních let. Zkrátka stále vytíráme dno ligy. 26.místo NFL a 9. výběr draftu. Změnilo se kromě realizačního týmu vůbec něco? Přešlapujeme na místě? Nebo se přece jen někam posouváme? Na to se zatím hledá odpověď poměrně špatně. Identita týmu a směřování k „takhle si přejeme hrát, takhle hrajeme a takhle budeme vyhrávat zápasy“ je zatím dosti nečitelné, ale nějaký posun vpřed lze přece jen vidět.

Poměr výher a proher by letos neměl být hlavním středobodem zájmu fanoušků Broncos. Samozřejmě všichni koukáme na fotbal a není nic lepšího než zasloužené vítězné pondělí (nebo úterý). Daleko důležitější pro nás musí být, jak k danému výsledku došlo. Jestli se úroveň naší hry setrvale posouvá směrem vzhůru, nebo se jen tak nějak plácáme na místě.

Jak jsem před ročníkem 2023/24 předeslal, vnímejme tento rok jako tranzitní. V tom lepším případě. HC Sean Payton je svérázná osobnost a i když jsme optimisticky i naivně doufali v hladký přerod týmu ve vítěznou mašinu, samozřejmě jsme narazili na kopu překážek a komplikací.

Podotýkám, že už nesleduji Broncos až tak do hloubky jako dříve. Tak můj subjektivní obraz situace na řádcích níže nemusí ladit s vaším a tak neváhejte svoje názory napsat na FB či discordu.

Netajil jsem se před sezónou s tím, že očekávám pád obrany pod Vancem Josephem někam do průměru a že od útoku očekávám postupný vzestup. Nezlomil jsem hůl nad Russellem Wilsonem a doufal jsem v jeho postupné probuzení pod kvalitním prověřeným ofenzivním trenérem. Protože s pohledem na jeho novou smlouvu mi stejně nic jiného nezbylo. Jak se moje naděje vyvrbily do našeho bye weeku?

Z offseason akvizicí bylo lehce čitelné, že náš útok bude spoléhat převážně na pozemní hru. Naběhali jsme průběžně 116,8 yardů na zápas (11.místo v lize). V posledních třech zápasech pak průměrně 137,7 (4.místo). Kdybychom to zjednodušili, tak to vypadá, že se naše pozemní hra zlepšuje směrem, který se nám líbí a ze kterého budeme moci čerpat. Nesmíme ale zapomenout na kvalitu obran, proti kterým jsme hráli. Ani na průběh zápasů, který mnohdy určuje ofenzivní herní plán mezi taháním času a doháněním výsledku. Co se dá ale odpozorovat i během utkání je to, že se po drsném zranění RB Javonte Williams pomalu vrací do staré formy. A to nám může ve zbytku sezóny hodně pomoci.

Naše Ofenzivní linie měla hlavně ze začátku sezóny svých problémů dost. I u ošklivých kluků to vypadá na pohyb kladným směrem a patříme v tomto směru do TOP10 ligy. Platíme za OL desáté největší peníze v lize. Potud tedy asi spokojenost. Ale my chceme a potřebujeme vidět naši OL ještě výše. V pozemní hře to jakž takž klape, ale na pasové protekci se musí přidat.

Prostor pro zlepšení má i náš starting QB. RW3 nehraje vůbec zle. Díky nízkému počtu íček a solidní kompletaci, obsazuje náš QB přední příčky v pořadí QB.

Jeho přesnost, pohyb, ani efektivitu nemůžeme extra zpochybňovat. Chtělo by to ale rozhodně lepší ochranu míče při běhu a umět včas zahodit míč, když na hřišti ta hra prostě není. „Starého psa novým kouskům nenaučíš?“ Má u hotového hráče jakým RW je, Payton vůbec šanci na pozitivní změnu?

Zbývá pro úplnost doplnit, že hodně sacků RW3 inkasuje během třetích downů. To je přesně ta chvíle, kdy se lámou drivy a zahrát dostatečné yardy už prostě musíte. To má samozřejmě vliv na rozhodnutí QB nezahodit a za každou cenu nějakou hru najít a zahrát. Tam se pro obranu soupeřů rodí sacky a ztráty míče nejsnáze.

Hodně s tím souvisí schopnost našich WR se uvolnit a co jsem viděl, tak mnohdy to RW prostě nemá kam hodit. (Ale to odhození do zámezí je mnohdy na místě.) Naše skupinka WR měla být hodně zajímavá, ale vypadl smolař Tim Patrick, KJ Hamler rozšířil už tak dlouhý seznam svých zranění o problém se srdcem a nováček Mims, hraje jako nováček. Střídá skvělé catche s fumbly. Jsem rád, že se do staré formy dostává Courtland Sutton který drží prapor našich receiverů nejvýše. Ve zbytku sezóny očekávám více od Jeryho Jeudyho, který snad přestane kdákat do médií a bude se víc držet fotbalu. Bohužel úplně hrajeme bez ofenzivního TE a je to cítit.

Celkově naše ofenziva působí na pohled upracovaně. Jsme schopni atraktivních her, ale hodně to tlačíme po zemi, kde spoléháme nejčastěji na hrubou sílu Javonte Williamse a jen občas na kličky McLaughlina. Své užitečné místo si umí najít i Samaje Perine, byť jsem čekal jeho větší zapojení v naší hře. Musíme na našich pozemních silách dále pracovat a rozvíjet. Máme tam velký potenciál a nemůžeme si dovolit o tuto stránku útoku přijít.

Pro naši ofenzivu bude zcela zásadní, jak budeme na úspěchu našich RB stavět. Proto se to totiž dělá. Máte silnou pozemní hru, donutíte obránce ke stažení k Line of Scrimmage a tak jim tam plácnete leteckou navštívenku do uvolněného místa za jejich zády. No a i když začne protivníkova defenziva více hlídat vzdušný prostor, kluci si zase zaběhají do lepších mezer.

(Play action je rozehra ve fotbale, kde quarterback předstírá předávku míče RunningBackovi a poté hodí přihrávku. Falešné předávka přesvědčuje obranu o tom, že jde o běhovou hru, takže quarterback může hodit míč na otevřeného WR za nimi.)

Russell Wilson je více než schopen z play-actionů trestat přeplněný box. Ale k těmto hrám se neuchylujeme zase tak často, jak bych čekal. Řekl bych, že v tom hraje roli Paytonova obliba v nervydrásající kratší pasové hře, o které mohl z dob působení Drew Breese u Saints napsat učebnici. Dalším hlediskem může a nemusí být větší důraz na jistější hry z pohledu důležitosti každého zápasu, které zvedající se Denver musí tvrdě vydřít. WR Mims v poslední době dostává méně příležitostí než se čekalo. Hodně chybí Greg Dulcich a ofenzivní TE obecně.

S tím souvisí i moje další myšlenka, že Russelovi (i Paytonovi) chybí „safe pass“ WR. Receiver či Tight End, který tam „vždycky“ bude připraven jako „pohotovostní/emergency“ read. WR na kterého bude „vždy“ spolehnutí a pokud bude obsazen i on, je čas zahodit míč. Pro příklady nepůjdu daleko. Mahomes má Travise Kelceho. Jak se hra nerozvine správným směrem, hledá PM vždy tento cíl. Tom Brady měl Gronka či Juliena Edelmana. Brees měl Michaela Thomase. Wilson měl Douga Baldwina. Watson měl Hopkinse. Ryan měl Jonese. Stafford měl Kuppa či Johnsona, byť tam to byl read 1, read 2 i read 3. Každému QB takový cíl extrémně pomůže. Doufali jsme, že by tuto roli měl zvládnout Jeudy, ale není tomu tak.

Loni byl náš útok v počtu16,9 získaných bodů na zápas poslední z celé ligy. To bylo jednoduše méně než dva TD a FG na utkání. Letos jsme se se všemi změnami, „washed“ Wilsonem, bez TE a se dvěma WR dostali na 16. příčku v lize s průměrem 21,5 bodů na zápas.

Celkově jde útok dobrým směrem, řekl bych. Ještě zdaleka nejsme tam, kde bychom chtěli a přáli si být. Máme však čitelný směr, kterým jdeme, který rozvíjíme a který (zdá se) by mohl vést k výhrám. Otázkou je vztah Seana Paytona k Russelovi Wilsonovi, sbírání ovoce z úspěšné pozemní hry, další růst OL a větší viditelnost hry WR.

Ještě před pár zápasy byl osud DC Vance Josepha dozajista zpečetěn, ale tento odepisovaný nezmar dokázal z naší obrany v posledních utkáních vydobýt zajímavé výkony. To jej na místě DC Broncos uchránilo i během bye weeku. Brutální sedmdesáti-bodový výprask od dynamického útoku Delfínů dokázal nějakým zázrakem přerodit v pouhých devět inkasovaných bodů od jedničky konference AFC, obhájců titulu z Kansas City. (Kteří si v zápase poté poradili se zmiňovaným týmem Miami.)

Nedá se říct, že by mě poslední zlepšené výkony defenzivy definitivně přesvědčily. Vanci Josephovi v roli Defenzivního koordinátora i nadále nevěřím. Musím mu však přiznat, že těžkou situaci solidně ustál a za to má u mě počitatelný respekt, protože to rozhodně nebyla lehká situace a toho tlaku musel absorbovat dost. Zatím jej mám v čekárně a nechám se rád přesvědčit, že jde přece jen o schopného lodivoda obrany.

Josephovi pomohla trojice našich mladých EDGE rusherů. Rotace Nika Bonitta, Barona Browninga a Jonathana Coopera vypadá, pro mě trochu překvapivě, docela účinně. Browning s Bonittem uplatňují svou agilitu a Cooper nezměrný motor a nasazení. Veteráni Frank Clark ani Randy Gregory nebyli letos v našich barvách úspěšní a byli odejiti. Dohromady si připsali pouhé dva tlaky na QB. Tristní. Přitom Gregory loni jasně přehrál Bradleyho Chubba. Nevhodný nový systém? Přístup a nasazení? Netuším, ale je to uzavřená kapitola. Na druhé straně chaos našich mladíků přinesl 30 tlaků na QB, 12 sacků a otevřený prostor pro úspěšnou hru Zacha Allena zevnitř DL (3 sacky, 11 QB tlaků).

Secondary také prošla velkou viditelnou změnou. Objev minulé sezóny CB Damarri Mathis totálně propadl. Ve dvou zápasech povolil 100% kompletaci a v dalších čtyřech 80%. V prvních pěti utkáních neubránil ani jednu přihrávku. Celkově proti němu mají QB rating 131,5 a 75% kompletaci. S ním ve starting pozici naše obrana nešla pod 20 bodů. Celkem pochopitelně. Ten loňský potenciál se nikam neztratil. Je to stále mladý kluk a musí se z tohoto poučit, nebo jeho kariéra velice rychle skončí. Mimochodem právě na jeho WR směřovala Mahomesova přihrávka, kterou nakonec jako íčko zachytil Justin Simmons a prakticky tím ukončil náš poslední vítězný zápas. Poněkud ta situace smrděla faulem, ale rozhodčí to nepískli. Hůl jsme nad ním tedy nezlomili. V sestavě nyní rotuje s veteráněm Fabianem Moreauem.

Osobně jsem zvědavý, jak a jestli vůbec do souboje o CB2 promluví nováček Riley Moss. V létě prodělal operaci středu těla. Do tréninku se zapojil během září, ale do sestavy se zatím nedostal atak nemá ani jeden ostrý snap.

Justin Simmons nenastoupil do sezóny v top formě a ať už za tím stálo cokoli, vypadal v nové obraně lehce ztraceně. Úvodní dva zápasy z jeho strany nebyly v takové kvalitě, na kterou jsme u něj zvyklí. Zápas s Miami proseděl se zraněním, ale poté to začalo zase tikat a mám za to, že jeho zlepšené výkony a prezence v secondary pomohly stabilizovat a zvednout výkony celé defenzivy.

Po pěti prohraných utkáních, po odevzdaných či chaotických výkonech a po sedmdesátce od Delfínů jsme volali po vykopnutí DC Josepha. Zpochybňovali jsme kvalitu defenzivního kádru, který loni pod Everem strašil celou ligu. Kádru, který se přitom během offseason personálně změnil jen velice málo. Stalo se dosti nečekané a defenziva se přece jen ukázala ve staré formě. Sice bych si na to nevsadil, ale z celého srdce doufám, že v této formě obrana dohraje celou sezónu. Nehledě na to, jak by pevná obrana pomohla dále budovat silnější útok.

Už toto téma poněkud vyšumělo, ale přece jen se vrátím k výprodeji, který se na konci října nekonal. Dnes se už nedozvíme, jak by to vypadalo, kdybychom poslední dva zápasy na konci října nevyhráli a na bye bychom zamířili s bilancí 1-7. Po mizerných zápasech se fanoušci smířili s takzvaným tankováním pro jednoho z top QB na draftu. Čekalo se, že rozprodáme kohokoli, kdo bude mít nějakou solidní cenu. Skloňovaly se jména jako Courtland Sutton, Jerry Jeudy, Justin Simmons, Josey Jewell. Dokonce i jméno Patricka Surtaina občas zaznělo. Dle všeho nabídky skutečně přišly. Buď nebyly dostatečně zajímavé nebo jsme se oněch či jiných hráčů nebyli ochotni zbavit. Jedna z nepotvrzených konkrétních zpráv zmiňovala třetí a páté kolo draftu za Jerryho Jeudyho, ale to bylo pro nás málo.

Buď jak buď náš tým zůstal i po uzávěrce přestupů beze změny. A tak naši defenzivu budeme i nadále vídat včetně největších adeptů na odchod safetyho Simmonse a ILB Jewella, jejichž kontrakty jejich další setrvání v našem týmu uvozují velkým otazníkem.

Jsme schopni z nedostatku personálních změn něco odvodit? O budoucnosti týmu? O našich trenérech? S jakým záměrem budeme dohrávat sezónu? Na viditelné tankování to nevypadá a naše chování naznačuje, že se budeme do konce ročníku prát o co nejlepší umístění, zvednutí výkonnosti a získání sebevědomí. Čímž při úspěších snížíme naši pozici na draftu. A ten budeme potřebovat maximálně zvládnout.

Hodně se spekulovalo o lásce Seana Paytona k talentu univerzitní ligy Calebu Williamsovi, ale ten je zdá se už mimo náš dosah. Řešil se vztah Paytona k Russelovi Wilsonovi, protože to často nevypadá, že by byli naši dva nejdůležitější lidé ofenzivy a celého týmu na jedné lodi. Pokud bychom během myšleného výprodeje tnuli hodně hluboko do naší sestavy, spekuloval bych o okamžitém odchodu Wilsona. Takto mám za to, že jsme se museli pragmaticky smířit s byznysovou neřešitelností RW odchodu a nejméně po další dva roky bude RW3 součástí Broncos. Dávalo by mi smysl letos nového mladého QB během draftu neřešit. A nechat si draft nováčka pro post QB až na příští rok, aby se za RW mohl rok učit, než se dostane k ostrým zápasům. To jsou ale čistě spekulace založené na finanční kousnutelnosti RW propuštění za zmíněné dva roky.

Dalším osudem ke sledování bude GM George Patton. Některé velké tahy se mu nevyvedly a má se za to, že jeho křeslo nestojí na pevných nohách.

Naší skauti jsou viděni na utkáních nejlepších QB NCAA. Caleba Williamse, Drakea Mayeho, Michaela Penixe,… Znamená to něco? To se dovíme na jaře 2024.

Do té doby jsem po výhře nad Chiefs optimističtější ve vývoj našeho týmu. Viděli jsme zlepšení naší obrany i útoku. Před realizačním týmem a hráči je ale obrovské množství práce a už dnes můžeme jasně pojmenovat viditelné personální díry v sestavě, které budeme muset řešit, aby se náš tým zvedl k výšinám potřebným k zaslouženému dosažení a dosahování Play Off.

Jak vidíte nás progres vy? Věříte Paytonovi, že se mu dílo podaří nebo jste skeptičtí a čekáte v offseason obří veletoč?

GO Broncos!!