A rozjetý vlak jede dál!
Od utkání s Browns jsme čekali tuhou fyzickou bitvu, kde bude rozhodovat každá chyba a kde nepadne mnoho bodů. Všechno tomu nasvědčovalo, oba útoky mají své chyby, ale obrany v posledních zápasech (u Browns celý ročník) patří k těm nejlepším v lize.
Na konec to proběhlo tak, jak by měl dopadnout zápas s oslabeným protivníkem. Browns chybělo několik obránců, starting QB, dlouhodobě Nick Chubb a proto výsledek 29-12 vystihuje aktuální stav obou týmů. Se vším respektem Browns dokáží i v tomto stavu odehrát dobrá utkání, no tentokrát jsme jejich indispozice využili. A to je poměrně nebývalý jev.
Skvělé utkání odehrála naše Ofenzivní lajna. 169 yardů po zemi, 1 sack, 4 QB hity. Jó, kdyby to tak šlo pořád.
Sean Payton naordinoval útoku několik zajímavých předstíraných předávek a Russell Wilson si plánovaně zaběhal. To byly nové prvky, které pomohly zmást kvalitní defenzivu Clevelandu. Nebáli jsme se občas zdvojovat elitního pass rushera Browns Mylese Garetta – v posledních letech jsme tuto taktiku prakticky nevyužívali. V tomto zápase udělala ofenziva přesně to, co jej pomohlo „v klidu“ dotáhnout do konce. Brzké vedení o dostatečný počet bodů, který soupeře znervóznil a tlačil jej do hry, která mu nebyla vlastní. Russell Wilson odehrál další utkání ve stylu „tohle potřebujeme abychom vyhráli“.
Další týden, další parádní catch. Tentokrát to nebyl WR Courtland Sutton ale TE Adam Trautman, který udělal všechno správně a ideálně poskládal tělo do Wilsonovy přihrávky.
Z naší hry je ale potřeba vyčistit penalty – hlavně ty předrozehrávkové. Dropy přesných přihrávek taky nebyly něco, co bychom si přáli opakovat a nešlo jen o jednoho nebo dva receivery. Stále nám tak hodně věcí připomíná, že jsme v procesu a je potřeba na sobě neustále pracovat.
Obrana opět odehrála svůj standard posledních týdnů. Hladový výkon s agresvním tlakem na míč, který soupeře uvádí v nervozitu při práci s míčem. Občas hrajeme dost „měkce“, což vede ke snadným ziskům yardů. Skládání hráčů je neustále problém a s tím je spojen i úspěch pozemní hry protivníků.
V zápase byli hodně vidět DJ Jones (parádní akce v hloubi pole a první kariérní fumble recovery), PJ Locke (7 skládek, 5 sólo, strip sack, QB Hit, ubráněná přihrávka) a Nik Bonitto (1,5 sacku, 3 QB hity, ubráněná přihrávka, skládka pro ztrátu). Celkově však opět šlo o týmový výkon s vysokým nasazením.
Už téměř nepamatuji, jaký to je pocit hrát v prosinci zápasy „o něco“ a nejen doklepávat sezónu pro dobrý pocit. Nyní nás čeká trojice venkovních zápasů – Texans, Chargers, Lions. Dokážeme si udržet naději na Play Off i po této těžké šňůře? Jak tým zareaguje na případnou prohru, která přetrhne vítěznou řadu? Dokážeme složit nováčka roku CJ Strouda? V listopadu jsme neprohráli. Bude tak tomu i v prosinci?
Obecně napříč všemi fázemi hry ukazujeme velký potenciál. Ani náhodou nehrajeme bezchybně. Zbytečné penalty, skládky, dropy,… ale právě proto můžeme být zvědaví na náš vývoj a posun, až si vše pořádně sedne po mnoha provedených změnách v letošní offseason.
Pod vedením Seana Paytona naši hráči vydřeli nečekanou naději. Držme všechny pěsti, palce a klidně všechny prsty ať náš sen pokračuje co nejdéle.
Přidat komentář